Ester 7

1

Král i Haman přišli na hostinu ke královně Ester.

2

Král se nad pohárem vína stejně jako včera Ester otázal: "Tak jaké máš přání, královno Ester? Bude ti splněno. Žádej půl říše a stane se."

3

"Ráčíš-li mi, králi, prokázat laskavost," odpověděla královna Ester, "daruj mi prosím život - to je mé přání! Ušetři i můj lid - to je má žádost.

4

Já i můj lid jsme vydáni zkáze, k pobití a vyhlazení! Kdybychom byli jen prodáni do otroctví, mlčela bych, neboť ten padouch nestojí za to, aby byl král obtěžován."

5

"Kdo to je?" přerušil ji král Xerxes. "Kde je ten, kdo by se odvážil provést něco takového?" ptal se královny Ester.

6

"Ten zavilý padouch," řekla Ester, "je tenhle zlosyn Haman!" Haman zůstal před králem a královnou jako omráčený.

7

Král v návalu hněvu vstal od vína a vyšel ven do zámecké zahrady. Haman zůstal, aby královnu Ester prosil o život. Bylo mu jasné, že u krále už nemá naději.

8

Vtom se král vrací ze zámecké zahrady do vinného pavilonku a vidí Hamana zhrouceného na Esteřině lehátku. "Tak on se ještě u mě doma bude vrhat na královnu?!" zvolal král. Jakmile to král vyřkl, eunuchové zakryli Hamanovi tvář.

9

Charbona, jeden z nich, před králem poznamenal: "A co s tím kůlem, který Haman postavil pro toho Mordechaje, jehož slovo zachránilo krále? Stojí u Hamanova domu, vysoký na padesát loktů." "Pověste ho na něj!" rozkázal král.

10

A tak Hamana pověsili na kůl, který postavil pro Mordechaje. Teprve tehdy králův hněv opadl.