Nehemjáš 13

1

Onoho dne se veřejně předčítalo z Knihy Mojžíšovy. Našlo se tam zapsáno: "Do Božího shromáždění nesmí vejít nikdo z Amonců ani z Moábců,

2

protože synům Izraele nevyšli naproti s chlebem a vodou. Namísto toho si najali Balaáma, aby je proklel. Náš Bůh ale obrátil kletbu v požehnání."

3

Jakmile ten zákon uslyšeli, vyloučili z Izraele všechny, kdo se mezi ně přimísili.

4

Ještě předtím se ale kněz Eliašib, přidělený ke komorám chrámu našeho Boha, spříznil s Tobiášem

5

a poskytl mu velikou komoru, kde předtím ukládali obětiny, kadidlo, nádoby a desátky z obilí, vína i oleje, předepsaného pro levity, zpěváky a strážné, jakož i obětiny pro kněze.

6

V té době jsem nebyl v Jeruzalémě, protože jsem ve dvaatřicátém roce babylonského krále Artaxerxe musel odcestovat ke králi. Potom jsem krále znovu požádal o svolení

7

a vrátil se do Jeruzaléma. Tehdy jsem se dozvěděl, jakou špatnost Eliašib provedl, když Tobiášovi poskytl komoru na nádvoří Božího chrámu.

8

Nesmírně rozhněván jsem všechny Tobiášovy rodinné věci vyházel ven z komory.

9

Pak jsem nařídil komory očistit a nechal tam nanosit věci Božího domu, obětiny a kadidlo.

10

Také jsem zjistil, že se neodváděly příděly pro levity, takže se všichni levité i zpěváci konající bohoslužbu uchýlili ke svým polím.

11

Vytkl jsem to hodnostářům. "Jak to že je zanedbáván Boží dům?!" ptal jsem se. Povolal jsem je tedy zpět a poslal je na jejich místa.

12

Všechen judský lid pak přinášel do pokladnic desátky z obilí, vína i oleje.

13

Pokladnice jsem svěřil knězi Šelemiášovi, písaři Sádokovi a levitovi Pedajášovi a k ruce jsem jim dal Chanana, syna Zakurova, syna Mataniášova. Byli spolehliví lidé, a tak dostali za úkol rozdělovat příděly svým bratřím.

14

Pamatuj za to na mě, Bože můj, a nevymaž mou oddanost, kterou jsem prokazoval domu svého Boha a jeho službám!

15

V těch dnech jsem v Judsku viděl, jak v sobotu šlapou vinný lis, jak snášejí obilí na hromady, nakládají na osly a převážejí do Jeruzaléma víno, hrozny, fíky a všemožné náklady. Ještě téhož sobotního dne, kdy ty potraviny prodávali, jsem je varoval.

16

Zdržovali se tam také Tyřané a přiváželi ryby a všemožné zboží, které v sobotu prodávali Židům přímo v Jeruzalémě.

17

Vytýkal jsem to judské šlechtě. "Co to děláte za špatnost?!" ptal jsem se jich. "Vždyť znesvěcujete sobotu!

18

Právě tohle dělali vaši otcové, a náš Bůh pak na nás a na toto město dopustil všechno to zlo! Když poskvrňujete sobotu, znovu rozněcujete jeho hněv proti Izraeli!"

19

Když se tedy v jeruzalémských branách začínalo šeřit před sobotou, přikázal jsem, ať zavřou vrata. Zakázal jsem je otevírat, dokud neskončí sobota. Do bran jsem postavil některé ze svých mužů, aby se v sobotu nemohl přivážet náklad.

20

Jednou nebo dvakrát museli obchodníci a prodavači veškerého zboží přenocovat venku před Jeruzalémem.

21

Já jsem je ale varoval. "Co tady nocujete před hradbami?" říkal jsem jim. "Ještě jednou, a vztáhnu na vás ruku!" Od té doby už v sobotu nechodili.

22

Levitům jsem nařídil, aby se očistili a přišli hlídat brány, aby sobotní den zůstal svatý. I za to na mě pamatuj, Bože můj, a ve své veliké lásce se slituj nade mnou.

23

V té době jsem také viděl, jak si Židé berou ženy z Ašdodu a také Amonky a Moábky.

24

Jejich děti místo židovsky mluvily napůl ašdodsky anebo jazyky ostatních národů.

25

Vytýkal jsem jim to, zlořečil jim, některé muže jsem i bil a rval jim vlasy. Zapřísahal jsem je při Bohu: "Nedávejte své dcery jejich synům a nežeňte své syny ani sebe s jejich dcerami!

26

Copak právě kvůli nim nezhřešil izraelský král Šalomoun?! Mezi tolika národy nebylo krále jako on - Boží miláček, jehož Bůh učinil králem celého Izraele. I jeho zavedly cizí ženy do hříchu.

27

Co teprve vás? Je neslýchané, abyste prováděli takovou hanebnost, zrazovali našeho Boha a ženili se s cizinkami!"

28

Jeden ze synů Jojady, syna velekněze Eliašiba, byl zetěm Sanbalata Choronského. Proto jsem ho vykázal ze své blízkosti.

29

Pamatuj na ně, Bože můj, že poskvrnili kněžství a smlouvu kněžskou i levitskou.

30

Tak jsem je očistil ode všeho cizího. Stanovil jsem kněžské i levitské služby, každému jeho úkol.

31

Určil jsem také pravidelné dávky dřeva a prvotin. Pamatuj na mě, Bože můj, v dobrém.