2 Královská 21

1

Menaše se stal králem ve dvanácti letech a kraloval v Jeruzalémě padesát pět let. Jeho matka se jmenovala Chefciba.

2

Páchal, co je v Hospodinových očích zlé, podle ohavných způsobů těch národů, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.

3

Znovu vystavěl obětní výšiny, které jeho otec Ezechiáš zničil. Postavil také oltáře Baalovi a vztyčil Ašeřin kůl, jako to dělal izraelský král Achab. Klaněl se všem nebeským zástupům a sloužil jim.

4

Nastavěl oltáře v Hospodinově chrámu, o kterém Hospodin prohlásil: "Svému jménu dám spočinout v Jeruzalémě."

5

Na obou nádvořích Hospodinova chrámu nastavěl oltáře všem nebeským zástupům.

6

Dokonce provedl vlastního syna ohněm. Věštil, čaroval, zabýval se jasnovidectvím a vyvolával mrtvé. Napáchal v Hospodinových očích spoustu zla a popouzel ho k hněvu.

7

Nechal vyrobit modlu Ašery a vztyčil ji v chrámu, o kterém Hospodin Davidovi a jeho synu Šalomounovi řekl: "V tomto domě, v Jeruzalémě, který jsem vyvolil ze všech kmenů Izraele, dám navždy spočinout svému jménu.

8

Bude-li se Izrael pečlivě řídit vším, co jsem jim přikázal, a plnit celý Zákon, který jim svěřil můj služebník Mojžíš, nikdy nedopustím, aby museli prchat ze země, kterou jsem dal jejich předkům."

9

Oni však neposlechli. Menaše je svedl, aby prováděli ještě horší věci než národy, které Hospodin před syny Izraele vyhubil.

10

Hospodin proto mluvil skrze své služebníky proroky:

11

"Judský král Menaše napáchal ještě horší ohavnosti, než jaké před ním páchali Emorejci, a svými hnusnými modlami svedl Judu k hříchu.

12

Nuže, tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Hle, dopustím na Jeruzalém a Judu takové neštěstí, že to nikomu, kdo o tom uslyší, nepřestane znít v obou uších.

13

Přeměřím Jeruzalém touž mírou jako Samaří a touž olovnicí jako dům Achabův. Vydrhnu Jeruzalém, jako se drhne mísa a po vytření se překlopí.

14

Co zbylo z mého dědictví, to opustím a vydám je do rukou jejich nepřátel. Stanou se lupem a kořistí všech svých nepřátel,

15

protože páchali, co je v mých očích zlé, a uráželi mě ode dne, kdy jejich otcové vyšli z Egypta, až dodnes."

16

Menaše prolil tolik nevinné krve, že jí naplnil Jeruzalém od okraje po okraj - jako by nebylo dost na tom, že svedl Judu k hříchu, aby páchali, co je v Hospodinových očích zlé.

17

Ostatní Menašemovy skutky - co všechno vykonal a jaký hřích spáchal - o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

18

Pak Menaše ulehl ke svým otcům a byl pochován v Uzově zahradě svého paláce. Na jeho místě pak začal kralovat jeho syn Amon.

19

Amon se stal králem v dvaadvaceti letech a kraloval v Jeruzalémě dva roky. Jeho matka se jmenovala Mešulemet, dcera Charuce z Jotby.

20

I on páchal, co je v Hospodinových očích zlé, tak jako jeho otec Menaše.

21

Ve všem se držel cest svého otce: sloužil hnusným modlám, kterým sloužil jeho otec, a klaněl se jim.

22

Opustil Hospodina, Boha svých otců, a nedržel se Hospodinových cest.

23

Amonovi dvořané se proti němu spikli a zabili krále v jeho vlastním domě.

24

Lid země ale všechny spiklence proti králi Amonovi pobil a na jeho místě prohlásili za krále jeho syna Jošiáše.

25

Ostatní Amonovy skutky - co všechno vykonal - o tom se, jak známo, píše v Kronice judských králů.

26

Pochovali ho do jeho hrobu v Uzově zahradě a na jeho místě začal kralovat jeho syn Jošiáš.