2 Samuelova 15

1

Abšalom si později opatřil vůz, koně a padesát mužů, kteří před ním běhali.

2

Od časného rána stával u cesty vedle brány. Zavolal si každého, kdo chtěl přednést králi nějakou věc k rozsouzení. "Z kteréhopak jsi města?" ptal se. Odpovídali mu: "Tvůj služebník je z toho a toho izraelského kmene."

3

Abšalom pak říkal: "Víš, tvá žádost je správná a oprávněná, ale u krále se žádného vyslyšení nedočkáš.

4

Kdybych tak byl soudcem v této zemi já!" dodával. "Pak by každý mohl přijít se svým sporem nebo žalobou za mnou a já bych mu zjednal právo."

5

A když k němu někdo přistoupil, aby se mu poklonil, Abšalom k němu vztáhl ruku, objal ho a políbil.

6

Takovým způsobem se choval ke všem Izraelcům, kteří chodili hledat zastání u krále. Tak si získal srdce Izraelců.

7

Po čtyřech letech pak Abšalom řekl králi: "Dovol mi prosím jít do Hebronu splnit slib, který jsem dal Hospodinu.

8

Když jsem totiž bydlel v aramejském Gešuru, složil jsem tento slib: ‚Jestli mě Hospodin přivede zpět do Jeruzaléma, budu sloužit Hospodinu.'"

9

Král mu odpověděl: "Jdi v pokoji," a tak se Abšalom vypravil do Heb-ronu.

10

Po všech izraelských kmenech ale rozeslal tajné posly se vzkazem: "Jakmile uslyšíte troubení rohu, zvolejte: ‚Abšalom se v Hebronu stal králem!'"

11

S Abšalomem odešlo z Jeruzaléma dvě stě mužů (byli ovšem pozváni, a tak šli bezelstně s ním, protože nic netušili).

12

Když se Abšalom chystal přinášet oběti, poslal také pro Davidova rádce Achitofela Gilonského, aby přišel ze svého města Gilo. Spiknutí narůstalo a s Abšalomem bylo stále více lidu.

13

K Davidovi pak dorazil posel se zprávou: "Srdce Izraelců je s Abšalomem."

14

David řekl všem svým služebníkům, kteří s ním byli v Jeruzalémě: "Musíme ihned utéct! Abšalom by nás už vyváznout nenechal. Pojďme rychle, jinak nás brzy přepadne, udělá nám to nejhorší a město vybije mečem."

15

"Jsme ti k službám," odpověděli královi služebníci, "uděláme, cokoli náš pán a král rozhodne."

16

A tak král odešel, následován celým svým dvorem. Zanechal tam jen deset konkubín, aby se staraly o dům.

17

Když král s celým tím zástupem odcházel, zastavili se u posledního domu.

18

Všichni jeho služebníci procházeli kolem něj - všichni Kréťané a Pléťané i všech šest set mužů, kteří ho následovali z Gatu - ti všichni procházeli před králem.

19

Tehdy král řekl Itajovi Gatskému: "Proč bys odcházel s námi? Vrať se a zůstaň u nového krále. Jsi přece cizinec, který už opustil svou vlast.

20

Jako bys přišel teprve včera, a dnes bych tě měl zase vláčet s námi někam dál? Já půjdu, kam jen to půjde. Ty se ale i se svými bratry vrať. Kéž ti Hospodin projeví milosrdenství a věrnost."

21

Itaj ale králi namítl: "Jakože je živ Hospodin a živ je můj pán a král - kdekoli bude můj královský pán, ať mrtev nebo živ, tam bude i tvůj služebník."

22

David na to Itajovi řekl: "Pojď, pokračuj tedy s námi." A tak Itaj Gatský se všemi svými muži i se všemi dětmi, které měli s sebou, pokračovali dál.

23

Celá země hlasitě plakala, když celý ten zástup procházel kolem. Král překročil potok Kidron a se všemi svými lidmi zamířil do pouště.

24

Vtom se objevil i Sádok a s ním všichni levité nesoucí Truhlu Boží smlouvy. Postavili Boží truhlu a nechali ji stát, dokud celý zástup neopustil město. Přišel tam i Abiatar.

25

Král ale Sádokovi řekl: "Vrať se s Boží truhlou do města. Najdu-li u Hospodina milost, přivede mě zpět a dovolí mi znovu spatřit Truhlu i jeho Příbytek.

26

Řekne-li však: ‚Nemám v tobě zalíbení' - zde jsem; ať se mnou naloží, jak bude chtít."

27

Král ještě knězi Sádokovi řekl: "Dávej pozor. Vrať se s Abiatarem pokojně do města. Ať jsou s vámi také oba vaši synové - tvůj syn Achimaac a jeho syn Jonatan.

28

Počkám totiž v poušti naproti brodu, než od vás dostanu další zprávu."

29

A tak Sádok s Abiatarem vrátili Boží truhlu do Jeruzaléma a zůstali tam.

30

David pak stoupal na Olivetskou horu a celou cestu plakal, hlavu zahalenou a bos. Také všichni, kdo byli s ním, si zahalili hlavu a celou cestu vzhůru plakali.

31

David se tehdy dozvěděl, že mezi Abšalomovými spiklenci je také Achitofel, a tak se modlil: "Hospodine, obrať prosím Achitofelovu radu vniveč!"

32

Když David dorazil na vrchol hory, kde bylo zvykem klanět se Bohu, hle - naproti mu jde Chušaj Arkijský, roucho roztržené a na hlavě hlínu.

33

David mu řekl: "Když půjdeš se mnou, budeš mi břemenem.

34

Když se ale vrátíš do města a řekneš Abšalomovi: ‚Jsem ti k službám, králi; dříve jsem sloužil tvému otci, teď ale budu sloužit tobě,' pak pro mě budeš moci mařit Achitofelovy rady.

35

Budou tam s tebou také kněží Sádok a Abiatar. Cokoli tedy na královském dvoře uslyšíš, to oznámíš kněžím Sádokovi a Abiatarovi.

36

Jsou tam s nimi i jejich dva synové, Achimaac Sádokův a Jonatan Abiatarův. Po nich mi vzkážete, cokoli se dozvíte."

37

Davidův důvěrník Chušaj tedy odešel do města, právě když do Jeruzaléma vstupoval Abšalom.