1 Mojžíšova 48

1

Po nějaké době Josefovi bylo řečeno: "Hle, tvůj otec je nemocný!" Vzal tedy s sebou své dva syny, Manasese a Efraima.

2

A když bylo Jákobovi řečeno: "Hle, přichází k tobě tvůj syn Josef!" Izrael se vzchopil a posadil se na lůžku.

3

Jákob pak Josefovi řekl: "Všemohoucí Bůh se mi ukázal v Luzu v kanaánské zemi, požehnal mi

4

a řekl mi: ‚Hle, způsobím, aby ses rozplodil a rozmnožil. Učiním z tebe svazek národů a tuto zem dám tvému budoucímu semeni do věčného vlastnictví.'

5

Nyní tedy přijímám za své oba tvé syny, kteří se ti zde narodili před mým příchodem do Egypta: Efraim a Manases mi budou jako Ruben a Šimeon.

6

Potomci, které zplodíš po nich, budou tví. Pokud jde o jejich dědictví, budou uvedeni pod jménem svých bratrů.

7

Chci to tak proto, že mi Ráchel na cestě z Padanu zemřela. Byli jsme už v kanaánské zemi, zbýval jen kousek cesty do Efraty, a tam jsem ji pohřbil, na cestě k Efratě" (což je Betlém).

8

Tehdy si Izrael všiml Josefových synů a zeptal se: "Kdo to je?"

9

Josef svému otci odpověděl: "To jsou moji synové, které mi zde dal Bůh." Řekl tedy: "Přiveď je prosím ke mně, ať jim požehnám."

10

(Izraelovy oči už byly zesláblé stářím, takže sotva viděl.) Josef je k němu přivedl a on je líbal a objímal.

11

Tehdy Izrael Josefovi řekl: "Ani jsem nedoufal, že ještě uvidím tvou tvář, a hle, Bůh dal, že vidím i tvé potomky!"

12

Josef pak oba syny odvedl z jeho klína a poklonil se tváří k zemi.

13

Pravou rukou postavil Efraima k Izraelově levici a levou postavil Manasese k Izraelově pravici.

14

Izrael však zkřížil ruce a položil svou pravici na hlavu Efraima, který byl mladší, a svou levici na hlavu Manasese, ačkoli ten byl prvorozený.

15

A takto Josefovi požehnal: "Bůh, před jehož tváří chodili mí otcové Abraham a Izák, Bůh, jenž byl mým pastýřem po celý můj život až po dnešní den,

16

Anděl, jenž mě ze všeho zlého vykoupil, nechť požehná těmto chlapcům. Nechť mé jméno díky nim dál zní, tak jako jméno mých otců Abrahama a Izáka, a nechť se na zemi jak potěr rozmnoží!"

17

Když ale Josef spatřil, že jeho otec položil pravici na Efraimovu hlavu, nelíbilo se mu to. Vzal tedy otcovu ruku, aby ji přenesl z Efraimovy hlavy na Manasesovu,

18

a řekl svému otci: "Tak ne, otče. Tenhle je prvorozený - jemu polož na hlavu svou pravici!"

19

Jeho otec to však odmítl: "Vím, synu, vím. I z něho vzejde lid, i on se rozroste. Jeho mladší bratr se však rozroste víc než on a z jeho semene vzejde celé množství národů."

20

Toho dne jim požehnal slovy: "Tvým jménem bude žehnat Izrael: ‚Dej Bůh, abys byl jako Efraim a Manases!'" A tak dal Izrael přednost Efraimovi před Manasesem.

21

Potom řekl Josefovi: "Hle, já už umírám, ale Bůh bude s vámi a přivede vás zpět do země vašich otců.

22

Tobě pak odkazuji o jeden díl země víc než tvým bratrům - Šechem, který jsem získal z rukou Emorejců svým mečem a lukem."