Bible za jeden rok
Srpen 19


Ester 3:1-15
1. Po těch událostech povýšil král Achašveróš Hamana, syna Hamedatova, Agagovce, a povznesl jej. Postavil jeho křeslo nad křesla všech velmožů, které měl při sobě.
2. Všichni královi služebníci, kteří zasedali v královské bráně, klekali a klaněli se před Hamanem, neboť tak přikázal král. Ale Mordokaj neklekal a neklaněl se.
3. Královi služebníci, kteří zasedali v královské bráně, se Mordokaje tázali: "Proč přestupuješ králův příkaz?"
4. Říkali mu to den co den, ale on jako by je neslyšel. Tak to oznámili Hamanovi, aby viděli, obstojí-li Mordokajovo odůvodnění. Oznámil jim totiž, že je žid.
5. Když si Haman všiml, že Mordokaj před ním nekleká a že se neklaní, byl pln rozhořčení.
6. Bylo mu však příliš málo vztáhnout ruku na Mordokaje samotného, protože mu oznámili, z jakého lidu Mordokaj pochází. Proto Haman usiloval vyhladit v celém Achašveróšově království všechny židy, lid Mordokajův.
7. V prvním měsíci, to je v měsíci nísanu, v dvanáctém roce vlády krále Achašveróše vrhali před Hamanem púr, to znamená los, pro jednotlivé dny a měsíce až po dvanáctý, to je měsíc adar.
8. Tu řekl Haman králi Achašveróšovi: "Je tu jakýsi lid, roztroušený a oddělený mezi národy po všech krajinách tvého království. Jejich zákony jsou odchylné od zákonů všech národů a zákony královskými se neřídí. Král z toho nemá žádný prospěch, když je trpí.
9. Uzná-li král za vhodné, nechť dá písemný příkaz, aby byli zahubeni. Odvážím do rukou úředníků deset tisíc talentů stříbra, aby je uložili do královských pokladů."
10. Král sňal z ruky svůj pečetní prsten a dal jej Agagovci Hamanovi, synu Hamedatovu, protivníkovi židů.
11. Potom řekl král Hamanovi: "Je ti dáno to stříbro i ten lid; nalož s ním, jak uznáš za dobré."
12. Třináctého dne prvního měsíce byli povoláni královští písaři a bylo zapsáno vše, co přikázal Haman královským satrapům a místodržitelům v jednotlivých krajinách a velmožům z jednotlivých národů, pro každou krajinu jejím písmem a pro každý národ jeho jazykem. Psalo se jménem krále Achašveróše a pečetilo se královým prstenem.
13. Dopisy byly poslány po rychlých poslech do všech králových krajin, aby vyhladili, povraždili a zahubili všechny židy od mládence po starce, děti i ženy, v jednom dni, třináctého dne dvanáctého měsíce - to je měsíc adar; a kořist po nich aby si vzali jako lup.
14. Opis spisu měl být vydán jako zákon všude ve všech krajinách a zveřejněn všem národům, aby byly přichystány na ten den.
15. Spěšně vyjeli rychlí poslové, jak král uložil, sotvaže byl ten zákon na hradě v Šúšanu vydán. Král a Haman pak zasedli k pití, zatímco v městě Šúšanu zavládl rozruch.

Ester 4:1-17
1. Mordokaj se dozvěděl o všem, co se stalo. Roztrhl svůj šat, oblékl žíněné roucho a posypal si hlavu popelem. Vyšel doprostřed města a převelice hořekoval.
2. Tak došel až před královskou bránu; do královské brány totiž nebylo dovoleno vejít v žíněném rouchu.
3. A všude, v každé krajině, kamkoli se dostal králův výrok, totiž jeho zákon, konali židé veliké smuteční obřady s postem, pláčem a naříkáním; mnohým se staly lůžkem žíněné roucho a popel.
4. Tu přišly Esteřiny dívky a její kleštěnci a oznámili jí to. Královnu sevřela nesmírná úzkost. Poslala šaty, aby Mordokaje oblékli a sňali z něho žíněné roucho, ale on je nepřijal.
5. Ester tedy zavolala Hatáka z královských dvořanů, který byl ustanoven osobně pro ni, a přikázala mu, aby od Mordokaje vyzvěděl, co se děje a proč si tak počíná.
6. Haták vyšel k Mordokajovi na městské prostranství před královskou branou.
7. Mordokaj mu oznámil všechno, co ho potkalo, i obnos stříbra, které Haman slíbil odvážit do královských pokladů za židy, aby byli zahubeni.
8. Dal mu také opis vydaného zákona o jejich vyhlazení, který byl vydán v Šúšanu, aby jej ukázal Esteře a oznámil jí to, též aby jí vyřídil příkaz, ať vejde ke králi prosit ho o milost a přimluvit se u něho za svůj lid.
9. Haták přišel a oznámil Esteře Mordokajův vzkaz.
10. Ester však řekla Hatákovi a přikázala mu vyřídit Mordokajovi:
11. "Všichni královi služebníci i lid králových krajin vědí, že pro každého muže i ženu, kteří by bez pozvání vešli do vnitřního nádvoří ke králi, platí jediný zákon - usmrtit! Jen ten, k němuž král vztáhne zlaté žezlo, zůstane naživu. Já jsem už třicet dní nebyla zavolána, abych vešla ke králi."
12. Esteřin vzkaz oznámili Mordokajovi.
13. Mordokaj však vzkázal Esteře: "Nedomnívej se, že v domě králově vyvázneš životem, jediná ze všech židů.
14. Budeš-li v tuto chvíli skutečně mlčet, úleva a osvobození přijde židům odjinud, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královské hodnosti právě pro chvíli, jako je tato."
15. Ester dala odpovědět Mordokajovi:
16. "Jdi, shromažď všechny židy, kteří jsou v Šúšanu, a postěte se za mne. Nejezte a nepijte po tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. Potom půjdu ke králi, třebaže to není podle zákona. Mám-li zahynout, zahynu."
17. Mordokaj odešel a učinil všechno, co mu Ester přikázala.

Žalmy 89:46-52
46. Zkrátil jsi dny jeho mládí, pokryl jsi ho hanbou.
47. Dlouho ještě, Hospodine? Skryl ses natrvalo? Bude tvoje rozhořčení sálat jako oheň?
48. Pamatuj, co jsem. Vždyť co je lidský věk? Což šalebně jsi stvořil všechny lidi?
49. Který muž kdy žil a nedočkal se smrti? Z moci podsvětí kdo zachránil se?
50. Kde zůstalo někdejší tvé milosrdenství, ó Panovníku, jež jsi odpřisáhl Davidovi na svou věrnost?
51. Panovníku, připomeň si potupu svých služebníků, kterou od všech možných národů v svém klíně nosím.
52. Tvoji nepřátelé, Hospodine, potupili, potupili každou stopu po tvém pomazaném! [ (Psalms 89:53) Požehnán buď Hospodin navěky. Amen, amen. ]

Přísloví 22:7-8
7. Boháč panuje nad chudáky, dlužník se stává otrokem věřitele.
8. Kdo rozsévá bezpráví, sklidí ničemnost, hůl jeho prchlivosti vezme za své.

Římanům 3:1-31
1. Co má tedy žid navíc? A jaký je užitek obřízky?
2. Veliký v každém ohledu! Předně ten, že židům byla svěřena Boží slova.
3. A co když někteří byli nevěrní? Nezruší jejich nevěrnost věrnost Boží?
4. Naprosto ne! Ať se ukáže, že Bůh je pravdivý, ale 'každý člověk lhář', jak je psáno: 'Aby ses ukázal spravedlivý ve svých slovech a zvítězil, přijdeš-li na soud.'
5. Jestliže však naše nepravost dává vyniknout spravedlnosti Boží, co k tomu řekneme? Není Bůh, po lidsku řečeno, nespravedlivý, když nás stíhá svým hněvem?
6. Naprosto ne! Vždyť jak by potom Bůh mohl soudit svět?
7. Jestliže však moje lež vyzdvihla Boží pravdu k jeho slávě, proč mám být ještě souzen jako hříšník?
8. A nevede to potom k tomu, co nám někteří pomlouvači připisují, jako bychom říkali: "Čiňme zlo, aby přišlo dobro?" Ty čeká spravedlivé odsouzení!
9. Co tedy? Máme my židé nějakou přednost? Vůbec ne! Vždyť jsme už dříve ukázali, že všichni, židé i pohané, jsou pod mocí hříchu,
10. jak je psáno: 'Nikdo není spravedlivý, není ani jeden,
11. nikdo není rozumný, není, kdo by hledal Boha;
12. všichni se odchýlili, všichni propadli zvrácenosti, není, kdo by činil dobro, není ani jeden.
13. Hrob otevřený je jejich hrdlo, svým jazykem mluví jen lest, hadí jed skrývají ve rtech,
14. jejich ústa jsou samá kletba a hořkost,
15. jejich nohy spěchají prolévat krev,
16. zhouba a bída je na jejich cestách;
17. nepoznali cestu pokoje
18. a úctu před Bohem nemají.'
19. Víme, že co zákon říká, říká těm, kdo jsou pod zákonem, aby byla umlčena každá ústa a aby celý svět byl před Bohem usvědčen z viny.
20. Vždyť ze skutků zákona 'nebude před ním nikdo ospravedlněn', neboť ze zákona pochází poznání hříchu.
21. Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez zákona, dosvědčovaná zákonem i proroky,
22. Boží spravedlnost skrze víru v Ježíše Krista pro všecky, kdo věří. Není totiž rozdílu:
23. všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy;
24. jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.
25. Jeho ustanovil Bůh, aby svou vlastní smrtí se stal smírnou obětí pro ty, kdo věří. Tak prokázal, že byl spravedlivý, když již dříve trpělivě promíjel hříchy.
26. Svou spravedlnost prokázal i v nynějším čase, aby bylo zjevné, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo žije z víry v Ježíše.
27. Kde zůstala chlouba? Byla vyloučena! Jakým zákonem? Zákonem skutků? Nikoli, nýbrž zákonem víry.
28. Jsme totiž přesvědčeni, že se člověk stává spravedlivým vírou bez skutků zákona.
29. Je snad Bůh toliko Bohem židů? Což není též Bohem pohanů? Zajisté i pohanů!
30. Vždyť je to jeden a týž Bůh, který obřezané ospravedlní z víry a neobřezané skrze víru.
31. To tedy vírou rušíme zákon? Naprosto ne! Naopak, zákon potvrzujeme.