Bible za jeden rok
Smět 23


1 Samuelova 4:1-21
1. Samuelovo slovo se týkalo celého Izraele. Izrael vytáhl do boje proti Pelištejcům. Utábořili se u Eben-ezeru (to je u Kamene pomoci); Pelištejci se utábořili v Afeku
2. a seřadili se proti Izraeli. Rozpoutal se boj a Izrael byl od Pelištejců poražen; ti pobili v bitvě na poli asi čtyři tisíce mužů.
3. Když se lid sešel v táboře, řekli izraelští starší: "Proč nás Hospodin dnes před Pelištejci porazil? Vezměme si ze Šíla schránu Hospodinovy smlouvy, ať přijde mezi nás a zachrání nás ze spárů našich nepřátel."
4. Lid tedy poslal do Šíla a přinesli odtud schránu smlouvy Hospodina zástupů, trůnícího na cherubech. Se schránou Boží smlouvy tam byli oba synové Élího, Chofní a Pinchas.
5. Když schrána Hospodinovy smlouvy přicházela do tábora, spustil všechen Izrael mohutný válečný ryk, až země duněla.
6. Pelištejci uslyšeli válečný ryk a ptali se: "Co znamená tento mohutný válečný ryk v táboře Hebrejů?" Pak zjistili, že Hospodinova schrána přišla do tábora.
7. Tu se Pelištejci začali bát. Řekli: "Bůh přišel do jejich tábora." A naříkali: "Běda nám! Dosud se nic takového nestalo.
8. Běda nám! Kdo nás vysvobodí z rukou těch vznešených bohů? To jsou přece ti bohové, kteří pobili Egypt všelijakými ranami na poušti.
9. Vzchopte se! Vzmužte se, Pelištejci, ať neotročíte Hebrejům, jako oni otročili vám. Vzmužte se a dejte se do boje!"
10. Pelištejci tedy bojovali a Izrael byl poražen; každý utíkal ke svému stanu. Byla to převeliká rána. Z Izraele padlo třicet tisíc pěších.
11. I Boží schrána byla vzata a oba synové Élího, Chofní a Pinchas, zahynuli.
12. Onoho dne nějaký Benjamínec zběhl z bitvy a dorazil do Šíla; měl roztržený šat a na hlavě hlínu.
13. Když přiběhl, Élí právě seděl na stolci a vyhlížel na cestu, neboť se v srdci třásl o Boží schránu. Muž přiběhl, aby v městě oznámil porážku. Celé město se dalo do úpěnlivého křiku.
14. Élí slyšel ten úpěnlivý křik a ptal se: "Co je to za hrozný hluk?" Muž přispěchal a oznámil to Élímu.
15. Élímu bylo devadesát osm let, oči měl zakalené a neviděl.
16. Muž řekl Élímu: "Přicházím z bitvy. Ano, utekl jsem dnes z bitvy." Élí se zeptal: "Co se stalo, můj synu?"
17. Tu posel odpověděl: "Izrael utekl před Pelištejci. Lid utrpěl zdrcující porážku. I oba tvoji synové, Chofní a Pinchas, jsou mrtvi. Boží schrána byla vzata."
18. Jakmile se zmínil o Boží schráně, spadl Élí nazad ze stolce k pilíři brány, zlomil si vaz a zemřel; byl to muž starý a těžký. Soudil Izraele čtyřicet let.
19. Sotva jeho snacha, manželka Pinchasova, která byla těhotná a blízká porodu, uslyšela zprávu, že Boží schrána byla vzata a že umřel její tchán i muž, sklonila se a porodila, protože ji přepadly křeče.
20. Ve chvíli, kdy umírala, řekly jí ženy stojící u ní: "Neboj se, porodila jsi syna." Ona však neodpověděla, byla bez zájmu.
21. Hocha nazvala Í-kábód (to je Je-po-slávě) a řekla: "Sláva se odstěhovala z Izraele." To kvůli Boží schráně, že byla vzata, a kvůli svému tchánu a muži.

1 Samuelova 5:1-12
1. Pelištejci vzali Boží schránu a zanesli ji z Eben-ezeru do Ašdódu.
2. Pelištejci tedy Boží schránu vzali, přenesli ji do domu Dágonova a vystavili ji vedle Dágona.
3. Když Ašdóďané nazítří časně vstali, hle, Dágon ležel tváří k zemi před Hospodinovou schránou. I vzali Dágona a dali ho zpět na jeho místo.
4. Nazítří za časného jitra vstali, a hle, Dágon zase ležel tváří k zemi před Hospodinovou schránou; Dágonova hlava a obě jeho ruce ležely uraženy na prahu. Z Dágona zůstal jen trup.
5. Proto až dodnes nešlapou v Ašdódu Dágonovi kněží a nikdo, kdo vstupuje do Dágonova domu, na Dágonův práh.
6. Hospodinova ruka těžce dolehla na Ašdóďany a způsobila mezi nimi spoušť. Ranila je nádory, Ašdód i jeho území.
7. Když ašdódští muži viděli, jak se věci mají, rozhodli: "Schrána Boha Izraele nemůže u nás zůstat. Jeho ruka tvrdě dopadla na nás i na našeho boha Dágona."
8. Obeslali všechna pelištejská knížata, shromáždili je k sobě a tázali se: "Co uděláme se schránou Boha Izraele?" Oni odvětili: "Nechť je schrána Boha Izraele dopravena do Gatu." I dopravili tam schránu Boha Izraele.
9. Avšak sotva ji tam dopravili, způsobila Hospodinova ruka ve městě nesmírnou hrůzu a ranila muže města, malé i velké; vyrazily se jim nádory.
10. Proto odeslali Boží schránu do Ekrónu. Sotva však přišla Boží schrána do Ekrónu, dali se Ekróňané do úpěnlivého křiku: "Dopravili k nám schránu Boha Izraele, aby umořili nás i náš lid!"
11. Obeslali všechna pelištejská knížata, shromáždili je a rozhodli: "Odešlete schránu Boha Izraele zpět na její místo, ať nás a náš lid neumoří." Celé město zachvátila smrtelná hrůza. Boží ruka tam dolehla velmi těžce.
12. Muži, kteří nezemřeli, byli raněni nádory. Volání města o pomoc stoupalo k nebesům.

Žalmy 54:1-7
1. Pro předního zpěváka za doprovodu strunných nástrojů. Poučující, Davidův,
2. když přišli Zifejci a řekli Saulovi: "David se přece skrývá u nás."
3. Bože, pro své jméno mě zachraň, ujmi se mé pře svou bohatýrskou silou.
4. Slyš moji modlitbu, Bože, naslouchej slovům mých úst.
5. Povstali proti mně cizáci, ukrutníci o život mi ukládají, na Boha neberou zřetel.
6. Avšak Bůh mi poskytuje pomoc, Panovník je s těmi, kdo mě podpírají.
7. Kéž to zlo odrazí na ty, kdo proti mně sočí! Ve své věrnosti je umlč. [ (Psalms 54:8) Ochotně ti budu obětovat, vzdávat chválu, Hospodine, tvému jménu, protože je dobré. ] [ (Psalms 54:9) Ze všeho soužení jsi mě vysvobodil, pád nepřátel spatřilo mé oko. ]

Přísloví 15:12-13
12. Posměvač nemiluje toho, kdo mu domlouvá, k moudrým nechodí.
13. Radostným srdcem zkrásní tvář, kdežto trápení srdce ubíjí ducha.

Lukáš 21:1-19
1. Ježíš pozoroval, jak bohatí vhazují své dary do chrámové pokladnice.
2. Uviděl i jednu nuznou vdovu, jak tam hodila dvě drobné mince,
3. a řekl: "Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní.
4. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku; dala všechno, z čeho měla být živa."
5. Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl:
6. "Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno."
7. Otázali se ho: "Mistře, kdy to nastane? A jaké bude znamení, až se to začne dít?"
8. Odpověděl: "Mějte se na pozoru, abyste se nedali svést. Neboť mnozí přijdou v mém jménu a budou říkat: 'Já jsem to' a 'nastal čas'. Nechoďte za nimi.
9. Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned."
10. Tehdy jim řekl: "POvstane národ proti národu a království proti království,
11. budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes.
12. Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno.
13. To vám bude příležitostí k svědectví.
14. Vezměte si k srdci, abyste se předem nepřipravovali, jak se budete hájit.
15. Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník.
16. Zradí vás i rodiče, bratři, příbuzní a přátelé a někteří z vás budou zabiti.
17. A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.
18. Ale ani vlas z vaší hlavy se neztratí.
19. Když vytrváte, získáte své životy.