Bible za jeden rok
Srpen 18


Ester 3:1-15
1. Po nějaké době král Xerxes poctil Hamana, syna Hamedaty Agagovce. Povýšil jej a jeho křeslo vyzvedl nade všechny ostatní velmože.
2. Všichni dvořané v královském paláci před Hamanem klekali a klaněli se, neboť tak znělo královské nařízení. Jen Mordechaj neklekal a neklaněl se.
3. Dvořané z královského paláce Mordechajovi říkali: "Proč porušuješ královské nařízení?"
4. Říkali mu to den co den, ale když neposlouchal, pověděli to Hamanovi. Chtěli vidět, zda to Mordechajovi projde; řekl jim totiž, že je Žid.
5. Samotný Haman si pak všiml, že Mordechaj před ním nekleká ani se neklaní. Hamana to tak rozlítilo,
6. že mu připadalo málo vztáhnout ruku jen na Mordechaje. Když se dozvěděl Mordechajovu národnost, usmyslel si, že vyhladí všechny Židy v celé Xerxově říši, všechen ten mordechajský národ.
7. Prvního měsíce zvaného nísan, dvanáctého roku krále Xerxe, nechal Haman házet pur (totiž los), aby vybral vhodný den a měsíc. Los připadl na dvanáctý měsíc zvaný adar.
8. Haman potom řekl králi Xerxovi: "Je tu jeden národ mezi národy všech provincií tvé říše, roztroušený, ale oddělený. Jejich zákony jsou od všech národů odlišné a královské zákony nedodržují. Není v králově zájmu nadále je trpět.
9. Kdyby král ráčil, může se napsat, ať jsou vyhlazeni. Osobně vyplatím správcům deset tisíc talentů stříbra, aby je uložili do králových pokladnic."
10. Nato si král sňal z ruky pečetní prsten a dal jej tomu židobijci Hamanovi, synu Hamedaty Agagovce.
11. "Stříbro je tvé," řekl král Hamanovi, "a stejně tak ten lid. Udělej s ním, co chceš."
12. Třináctého dne prvního měsíce byli svoláni královští písaři. Přesně podle Hamanových pokynů se napsalo královým satrapům, místodržícím každé jednotlivé provincie a představitelům jednoho každého národa. Do každé provincie se psalo jejich písmem, jednomu každému národu jejich jazykem. Psalo se jménem krále Xerxe a pečetilo se královým prstenem.
13. Do všech provincií říše byli vysláni poslové s listy: Všechny Židy, mladé i staré, ženy i nemluvňata, je třeba zničit, pobít a vyhladit, a to v jediný den: třináctého dne dvanáctého měsíce zvaného adar. Co kdo po nich ukořistí, ať si nechá.
14. Tento edikt budiž zařazen mezi zákony v každé jednotlivé provincii a vyhlášen ve všech národech, aby se mohli na ten den připravit.
15. Poslové na králův rozkaz neprodleně vyrazili a zákon byl vyhlášen i v súském paláci. Král s Hamanem pak zasedli a popíjeli, ale ve městě Súsách zavládl rozruch.

Ester 4:1-17
1. Když se Mordechaj dozvěděl o všem, co se stalo, roztrhl svůj oděv, oblékl se pytlovinou, posypal se popelem a s hlasitým a hořkým nářkem vyšel do města.
2. Dostal se ale jen ke královské bráně; do paláce totiž nikdo oblečený v pytlovině nesměl.
3. (V každé jednotlivé provincii, kamkoli dorazilo královské nařízení, nastal u Židů veliký smutek a půst, pláč a nářek. Mnozí si stlali v popelu a pytlovině.)
4. Za Ester přišla její děvčata a eunuchové, aby jí to oznámili. Královna se zděsila. Poslala Mordechajovi šaty, aby se oblékl a odložil pytlovinu, ale on odmítl.
5. Ester si tedy zavolala královského eunucha Hatacha, který jí byl osobně přidělen. Přikázala mu, ať od Mordechaje zjistí, co se děje a proč se tak chová.
6. Hatach tedy vyšel za Mordechajem na náměstí před královský palác.
7. Mordechaj mu pověděl o všem, co ho potkalo, i kolik přesně stříbra slíbil Haman vyplatit do králových pokladnic za vyhlazení Židů.
8. Dal mu i opis zákonného ediktu vydaného v Súsách ohledně jejich vyhubení. Ať ho ukáže Ester a všechno jí poví. Ať jí vzkáže, že má jít za králem orodovat u něj za svůj národ a vyprosit jeho milost.
9. Hatach se vrátil a pověděl Ester, co říkal Mordechaj.
10. Ester pak poslala Hatacha zpět za Mordechajem s odpovědí:
11. "Kdokoli, ať muž či žena, se bez pozvání přiblíží ke králi do vnitřní dvorany, zemře! Ten zákon znají všichni královi dvořané i lid v říšských provinciích. Jen ten, na koho by král ukázal zlatým žezlem, smí žít. A já jsem ke králi nebyla pozvána už třicet dní!"
12. Když byl Mordechajovi doručen vzkaz od Ester,
13. poslal jí tuto odpověď: "Nemysli si, že v královském domě jako jediná ze všech Židů vyvázneš.
14. Budeš-li v tuto chvíli mlčet, Židům přijde spásná pomoc odjinud, ale ty i s rodinou svého otce zahyneš. Kdo ví? Snad jsi dosáhla království právě pro chvíli, jako je tato."
15. Ester na to Mordechajovi odpověděla:
16. "Jdi a shromáždi všechny Židy v Súsách. Ať se za mne postí tři dny - ať nejedí ani nepijí ve dne ani v noci. I já a mé dívky se takto budeme postit. Potom půjdu ke králi, ačkoli je to proti zákonu. A zahynu-li, zahynu."
17. Mordechaj tedy šel a udělal přesně, co mu Ester vzkázala.

Žalmy 89:46-52
46. Dny jeho mládí jsi ukrátil, zahalil jsi ho pláštěm ostudy! séla
47. Jak dlouho se, Hospodine, budeš ukrývat? Napořád? Musí tvá zuřivost jak oheň plát?
48. Jak krátký je můj život - vzpomeň si! K jaké marnosti lidstvo stvořil jsi?
49. Kdo může žít, smrt nikdy nespatřit? Kdo zachrání svůj život z moci podsvětí? séla
50. Kam se tvá první láska, Pane, poděla? Na svoji věrnost jsi Davidovi přísahal!
51. Pamatuj, Pane, jak je tvůj služebník pohrdán! Urážky všech těch národů mi padly do klína!
52. Jak jen se, Hospodine, tví nepřátelé rouhali! Tvému pomazanému se rouhali a jeho šlépějím! Hospodin ať je požehnán navěky! Amen! Amen!

Přísloví 22:7-8
7. Boháč panuje nad chudáky, dlužník je věřitelovým otrokem.
8. Kdo seje bezpráví, sklidí neštěstí; jeho hrůzovláda pomine.

Římanům 3:1-31
1. Má tedy Žid nějakou výhodu? Má obřízka nějakou cenu?
2. Každopádně, velikou! Především jim byla svěřena Boží slova.
3. Jistě, někteří z nich byli nevěrní, ale copak jejich nevěrnost může zrušit Boží věrnost?
4. V žádném případě! Ať si je každý člověk lhář, Bůh bude pravdomluvný. Jak je psáno: "Ve svých výrocích budeš ospravedlněn, ve svém soudu budeš vítězem."
5. Když ale naše nepravost dokazuje Boží spravedlnost, co na to řekneme? Není Bůh (lidsky řečeno) nespravedlivý, když nás trestá svým hněvem?
6. V žádném případě! Vždyť jak by potom Bůh soudil svět?
7. Někdo namítne: "Proč ale mám být souzen jako hříšník, když se mou lží jen potvrzuje Boží pravdomluvnost k jeho slávě?"
8. To už by se mohlo rovnou říci: "Páchejme zlo, ať přijde dobro." Někteří pomlouvači o nás tvrdí, že právě takto mluvíme, ale čeká je spravedlivý trest.
9. Nuže, jsme na tom lépe než pohané? Ani v nejmenším! Právě jsme přece usvědčili Židy i Řeky, že jsou všichni poddaní hříchu.
10. Jak je psáno: "Nikdo není spravedlivý, není ani jediný;
11. nikdo nechce porozumět, Bůh nikomu nechybí.
12. Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili; není, kdo by konal dobro, není vůbec žádný."
13. "Zející hrob je hrdlo jejich, nástroje klamu jejich jazyky. Hadí jed skrývají pod svými rty,
14. hořké kletby z úst jim tryskají."
15. "Prolévat krev spěchají jejich nohy,
16. zkáza a bída jsou jejich průvodci,
17. cestu pokoje ale neznají;
18. na Boží bázeň vůbec nehledí."
19. Víme, že cokoli Zákon říká, říká těm, kdo jsou pod Zákonem, aby tak byla zacpána každá ústa a aby byl celý svět vystaven Božímu soudu.
20. Na základě skutků Zákona před ním nebude ospravedlněn nikdo; Zákon totiž přináší jen poznání hříchu.
21. Nyní je však mimo Zákon zjevena Boží spravedlnost, kterou Zákon i Proroci dosvědčují -
22. Boží spravedlnost, jež skrze víru v Ježíše Krista přichází ke všem, kdo věří. Není totiž rozdílu:
23. všichni zhřešili a chybí jim Boží sláva.
24. Jsou však zdarma ospravedlňováni jeho milostí, skrze vykoupení v Kristu Ježíši.
25. Jeho určil Bůh za oběť smíření pro ty, kdo věří v jeho krev, aby tak prokázal svou vlastní spravedlnost. Bůh totiž ve své shovívavosti prominul předešlé hříchy,
26. aby nyní prokázal svou spravedlnost, aby se ukázalo, že je spravedlivý a ospravedlňuje toho, kdo věří v Ježíše.
27. Kde je tedy chlouba? Byla vyloučena. Jakým zákonem? Snad skutků? Nikoli, ale zákonem víry.
28. Máme tedy za to, že člověk je ospravedlňován vírou bez skutků Zákona.
29. Je snad Bůh jen Bohem Židů? Není i Bohem pohanů? Jistěže i pohanů!
30. Je přece jediný Bůh; ten ospravedlní obřezané díky víře a neobřezané skrze víru.
31. Rušíme tedy vírou Zákon? V žádném případě! Naopak, Zákon potvrzujeme.