Bible za jeden rok
Duben 22


Kumbukumbu la Sheria 25:1-19
1. Když mezi lidmi vznikne spor, ať se jdou nechat rozsoudit k soudu. Soudci ať zjednají právo tomu, kdo je v právu, a viníka ať odsoudí.
2. Zaslouží-li si viník bičování, soudce jej dá položit a zbičovat pod svým dohledem tolika ranami, kolik si zaslouží.
3. Nechá mu dát čtyřicet ran, ne víc. Kdyby totiž tvůj bratr dostal při bičování více ran, byl by před tebou znevážen.
4. Mlátícímu dobytčeti nedáš náhubek.
5. Když budou bratři bydlet pospolu a jeden z nich zemře, aniž by měl syna, neprovdá se žena zesnulého ven z rodiny, za cizího muže. Ať se s ní spojí její švagr; ten ať si ji vezme za ženu, aby splnil švagrovskou povinnost.
6. Prvorozený, jehož mu porodí, pak ponese jméno onoho zesnulého bratra, aby jeho jméno nevymizelo z Izraele.
7. Když si ten muž nebude chtít svou švagrovou vzít, půjde švagrová ke stařešinům do městské brány a řekne: "Můj švagr odmítá svému bratru vzbudit potomstvo v Izraeli. Nechce vůči mně splnit svou švagrovskou povinnost!"
8. Stařešinové města jej tedy předvolají a promluví s ním. Bude-li stát na svém a řekne: "Nechci si ji vzít",
9. přistoupí k němu jeho švagrová a před zraky stařešinů mu zuje z nohy sandál, plivne mu do tváře a prohlásí: "To si zaslouží muž, který nechce zbudovat rodinu svého bratra!"
10. Jeho rodina pak bude v Izraeli známá pod jménem "Rodina vyzutého".
11. Když se budou muži prát, může se stát, že manželka jednoho přistoupí, aby svého muže uchránila před tím, který ho bije. Pokud vztáhne ruku a chytí jej za přirození,
12. pak jí bez milosti usekni dlaň.
13. Neměj ve váčku dvojí závaží, jedno těžší a jedno lehčí.
14. Neměj doma dvojí míru, jednu větší a jednu menší.
15. Měj naprosto poctivé závaží a naprosto poctivou míru. Pak budeš dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
16. Kdokoli totiž činí tyto věci, kdokoli se dopouští křivdy, je před Hospodinem, tvým Bohem, ohavný!
17. Pamatuj, co ti provedl Amalek na vaší cestě z Egypta:
18. Aniž se bál Boha, přepadl tě na cestě, když jsi byl námahou vyčerpán, a pobil tvůj zadní voj, všechny, kdo pro slabost zůstávali pozadu.
19. Až ti Hospodin, tvůj Bůh, dá odpočinout ode všech okolních nepřátel, až obsadíš zemi, kterou ti dává za dědictví, tehdy musíš vyhladit Amalekovu památku pod nebem. Nezapomeň!

Kumbukumbu la Sheria 26:1-19
1. Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, ovládneš ji a usadíš se v ní,
2. odděl prvotiny všech plodů, jež sklidíš v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Vlož je do nůše a jdi na místo, které si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolí za příbytek pro své jméno.
3. Až přijdeš ke knězi, který tam v oněch dnech bude, řekneš mu: "Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o níž přísahal našim otcům, že nám ji dá."
4. Kněz od tebe nůši přijme a postaví ji před oltář Hospodina, tvého Boha.
5. Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: "Můj otec, kočovný Aramejec, sestoupil do Egypta v nepatrném počtu. Tam pobýval a tam se stal národem - velikým, mocným a početným.
6. Egypťané nás ale trápili, utiskovali a drtili těžkou robotou.
7. Volali jsme tedy k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin nás vyslyšel. Viděl naše utrpení, dřinu a porobu
8. a vyvedl nás z Egypta mocnou rukou a vztaženou paží, ve veliké hrůze, uprostřed znamení a zázraků.
9. Přivedl nás až sem a dal nám tuto zemi, zemi oplývající mlékem a medem.
10. Proto teď přináším prvotiny, první ovoce země, kterou jsi mi, Hospodine, dal." Když to položíš před Hospodina, svého Boha, pokloníš se před ním.
11. Spolu s levitou a přistěhovalcem se pak budeš radovat ze všeho dobrého, co ti Hospodin, tvůj Bůh, dal.
12. Když budeš třetího roku, v roce desátků, dokončovat odvod všech desátků ze své úrody, poskytneš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby ve tvém městě jedli do sytosti.
13. Tehdy před Hospodinem, svým Bohem, prohlásíš: "Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, přesně jak jsi mi přikázal. Nepřestoupil jsem tvé přikázání, nezapomněl jsem ani na jedno.
14. Nic z toho jsem nejedl ve svém truchlení, nic z toho jsem neubral ve své nečistotě, nic z toho jsem nevěnoval mrtvému. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha; zachoval jsem se přesně, jak jsi mi přikázal.
15. Shlédni tedy ze svého svatého příbytku, z nebe, a požehnej svému lidu Izraeli i zemi, kterou jsi nám dal, jak jsi s přísahou slíbil našim otcům - tu zemi oplývající mlékem a medem!"
16. Dnešního dne ti Hospodin, tvůj Bůh, přikazuje, abys dodržoval tato ustanovení a pravidla. Proto je pečlivě dodržuj celým srdcem a celou duší.
17. Dnes prohlašuješ, že Hospodin bude tvým Bohem, že budeš kráčet po jeho cestách, že budeš zachovávat jeho pravidla, přikázání a zákony a že mu budeš poslušný.
18. Hospodin pak prohlašuje, že budeš jeho lidem, jeho zvláštním pokladem, jak ti zaslíbil. Budeš-li zachovávat všechna jeho přikázání,
19. pak tě vyvýší, abys měl chválu, věhlas a slávu nade všechny národy, které učinil, a tak budeš svatým lidem Hospodina, svého Boha, jak ti zaslíbil.

Zaburi 39:7-11
7. Jak pouhý stín člověk životem kráčí, marně se trápí, marně hromadí, nevěda ani, kdo to podědí!
8. Na co bych ještě, Pane můj, spoléhal? Všechna má naděje v tobě spočívá!
9. Vyprosti mě ze všech mých provinění, ať se mi prosím blázni nesmějí!
10. Zůstanu tiše, neotevřu ústa, protože tys to způsobil!
11. Odvrať ode mě svoji metlu, pod ranami tvé ruky umírám!

Methali 13:4-6
4. Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete.
5. Spravedlivý nesnese prolhané řeči, darebák nestydatě šíří puch.
6. Spravedlnost chrání poctivého, hříšníka ničí ničemnost.

Luka 6:1-26
1. V sobotu se přihodilo, že procházel obilným polem. Jeho učedníci trhali klasy, rukama je mnuli a jedli.
2. Někteří z farizeů jim ale řekli: "Jak to, že děláte, co se v sobotu nesmí?"
3. Ježíš jim odpověděl: "Copak jste nečetli, co udělal David, když měl se svými muži hlad?
4. Jak vešel do Božího domu a vzal posvátné chleby předložení, které nesmí jíst nikdo kromě samotných kněží, a jedl a dal i svým mužům?"
5. Potom dodal: "Syn člověka je pánem i nad sobotou."
6. V jinou sobotu pak vešel do synagogy a učil. Byl tu jeden člověk s ochrnutou pravou rukou.
7. Znalci Písma a farizeové dávali pozor, zda Ježíš bude v sobotu uzdravovat, aby ho měli za co obžalovat.
8. On ale znal jejich myšlenky, a tak tomu muži s uschlou rukou řekl: "Vstaň a postav se doprostřed." Vstal tedy a postavil se tam.
9. "Na něco se vás zeptám," řekl jim Ježíš. "Smí se v sobotu konat dobro, nebo zlo? Zachránit život, nebo zničit?"
10. Potom se po nich všech rozhlédl a řekl tomu člověku: "Natáhni ruku." A když to udělal, jeho ruka byla uzdravená.
11. Vzteky bez sebe se tedy začali domlouvat, co s Ježíšem provést.
12. V těch dnech pak vystoupil na horu, aby se modlil. Celou noc strávil v modlitbě k Bohu,
13. a když se rozednilo, zavolal své učedníky. Vybral z nich dvanáct a nazval je apoštoly:
14. Šimona (kterému dal jméno Petr), Ondřeje (jeho bratra), Jakuba, Jana, Filipa, Bartoloměje,
15. Matouše, Tomáše, Jakuba Alfeova, Šimona zvaného Zélot,
16. Judu Jakubova a Jidáše Iškariotského, který se stal zrádcem.
17. S těmi sestoupil z hory a stanul na pláni, kde čekalo množství jeho učedníků a veliká spousta lidí z celého Judska, z Jeruzaléma i z přímořského Týru a Sidonu.
18. Ti přišli, aby ho slyšeli a nechali se uzdravit ze svých neduhů. Také ti, kdo byli trápeni nečistými duchy, byli uzdravováni.
19. Každý v davu se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a všechny uzdravovala.
20. Ježíš se rozhlédl po svých učednících a řekl: "Blaze vám chudým, neboť vám patří Boží království.
21. Blaze vám, kteří teď hladovíte, neboť budete nasyceni. Blaze vám, kteří teď pláčete, neboť se budete smát.
22. Blaze vám, když vás budou lidé nenávidět a když vás vyobcují a potupí a vaše jméno zavrhnou jako zlé kvůli Synu člověka.
23. V ten den se radujte a jásejte, neboť hle, vaše odplata v nebi je veliká! Stejně se totiž chovali jejich otcové k prorokům.
24. Ale běda vám bohatým, neboť už máte své potěšení.
25. Běda vám, kteří jste nasyceni, neboť budete hladovět. Běda vám, kteří se teď smějete, neboť budete truchlit a naříkat.
26. Běda vám, když o vás budou všichni lidé mluvit dobře. Stejně se totiž chovali jejich otcové k falešným prorokům."